ಶ್ಲೋಕ ೨ - ನಿರ್ವಾಣ ಷಟ್ಕಮ್
ನ ಚ ಪ್ರಾಣಸಂಜ್ಞೋ ನ ವೈ ಪಂಚವಾಯುಃ
ನ ವಾ ಸಪ್ತಧಾತುರ್ನ ವಾ ಪಂಚಕೋಶಃ ।
ನ ವಾಕ್ಪಾಣಿಪಾದಂ ನ ಚೋಪಸ್ಥಪಾಯೂ
ಚಿದಾನಂದರೂಪಃ ಶಿವೋಽಹಂ ಶಿವೋಽಹಮ್ ॥
ಪದ ಅರ್ಥ (ಪದ ಮಟ್ಟ)
| ಪದ | ಅರ್ಥ |
|---|---|
| ನ | ಇಲ್ಲ |
| ಚ | ಮತ್ತು |
| ಪ್ರಾಣಸಂಜ್ಞಃ | ಪ್ರಾಣ ಎಂಬ ಹೆಸರಿನದ್ದು |
| ವೈ | ಖಂಡಿತವಾಗಿಯೂ |
| ಪಂಚವಾಯುಃ | ಐದು ಪ್ರಾಣವಾಯುಗಳು |
| ವಾ | ಅಥವಾ |
| ಸಪ್ತಧಾತುಃ | ಏಳು ಧಾತುಗಳು |
| ಪಂಚಕೋಶಃ | ಐದು ಕೋಶಗಳು |
| ವಾಕ್ಪಾಣಿಪಾದಂ | ವಾಕ್ಕು-ಕೈ-ಕಾಲು |
| ಉಪಸ್ಥಪಾಯೂ | ಜನನೇಂದ್ರಿಯ-ಗುದ |
| ಚಿದಾನಂದರೂಪಃ | ಚಿದಾನಂದಸ್ವರೂಪನು |
| ಶಿವಃ | ಶಿವನು |
ಅನ್ವಯ (ವಾಕ್ಯ ಮಟ್ಟ)
ಅಹಂ ಪ್ರಾಣಸಂಜ್ಞಃ ನ (ಅಸ್ಮಿ), ಪಂಚವಾಯುಃ ವೈ ನ, ಸಪ್ತಧಾತುಃ ವಾ ನ, ಪಂಚಕೋಶಃ ವಾ ನ, ವಾಕ್ಪಾಣಿಪಾದಂ ನ, ಉಪಸ್ಥಪಾಯೂ ಚ ನ (ಅಸ್ಮಿ); ಅಹಂ ಚಿದಾನಂದರೂಪಃ ಶಿವಃ ಅಸ್ಮಿ, ಶಿವಃ ಅಸ್ಮಿ.
ನಾನು ಪ್ರಾಣ ಎಂಬ ಹೆಸರಿನದಲ್ಲ, ಐದು ಪ್ರಾಣವಾಯುಗಳೂ ಅಲ್ಲ; ಏಳು ಧಾತುಗಳೂ ಅಲ್ಲ, ಐದು ಕೋಶಗಳೂ ಅಲ್ಲ; ವಾಕ್ಕು-ಕೈ-ಕಾಲುಗಳೂ ಅಲ್ಲ, ಜನನೇಂದ್ರಿಯ-ಗುದಗಳೂ ಅಲ್ಲ; ನಾನು ಚಿದಾನಂದಸ್ವರೂಪನಾದ ಶಿವನೇ, ನಾನೇ ಶಿವನು.
ಶ್ಲೋಕಾರ್ಥ (ಶ್ಲೋಕ ಮಟ್ಟ)
ನಾನು ಪ್ರಾಣ ಎಂದು ಕರೆಯಲ್ಪಡುವುದಲ್ಲ, ಐದು ಪ್ರಾಣವಾಯುಗಳೂ ಅಲ್ಲ; ಏಳು ದೇಹಧಾತುಗಳಾಗಲಿ ಐದು ಕೋಶಗಳಾಗಲಿ ಅಲ್ಲ; ಮಾತು, ಕೈ, ಕಾಲುಗಳಲ್ಲ, ಜನನ-ವಿಸರ್ಜನ ಇಂದ್ರಿಯಗಳೂ ಅಲ್ಲ. ನಾನು ಚಿತ್ ಮತ್ತು ಆನಂದವೇ ಸ್ವರೂಪವಾಗುಳ್ಳ ಶಿವನು, ನಾನೇ ಶಿವನು.
ವ್ಯಾಖ್ಯಾನ
ಎರಡನೆಯ ಶ್ಲೋಕ ನೇತಿ ನೇತಿ ವಿಧಾನವನ್ನು ಸೂಕ್ಷ್ಮ ಶರೀರದೆಡೆಗೆ ಮುಂದುವರಿಸುತ್ತದೆ. ಮೊದಲಿಗೆ ಪ್ರಾಣಮಯ ಕೋಶ ನಿರಾಕರಿಸಲ್ಪಡುತ್ತದೆ — ಪ್ರಾಣಸಂಜ್ಞಃ (ಪ್ರಾಣ ಎಂಬ ಹೆಸರಿನದ್ದು) ಮತ್ತು ಪಂಚವಾಯುಃ (ಪ್ರಾಣ, ಅಪಾನ, ವ್ಯಾನ, ಉದಾನ, ಸಮಾನ). ನಂತರ ಅನ್ನಮಯ ಕೋಶದ ಘಟಕಗಳಾದ ಸಪ್ತಧಾತುಃ (ಏಳು ದೇಹಧಾತುಗಳು) ಮತ್ತು ಕೋಶಪಂಚಕವೇ (ಪಂಚಕೋಶಃ) ನಿರಾಕರಿಸಲ್ಪಡುತ್ತವೆ. ಕೊನೆಗೆ ಕರ್ಮೇಂದ್ರಿಯಗಳು — ವಾಕ್ಪಾಣಿಪಾದಂ (ವಾಕ್ಕು, ಕೈ, ಕಾಲು) ಮತ್ತು ಉಪಸ್ಥಪಾಯೂ (ಜನನೇಂದ್ರಿಯ, ಗುದ) — ನಿರಾಕರಿಸಲ್ಪಡುತ್ತವೆ. ಶ್ಲೋಕ ೧ ಜ್ಞಾನೇಂದ್ರಿಯಗಳನ್ನೂ ಸ್ಥೂಲ ಪಂಚಭೂತಗಳನ್ನೂ ನಿರಾಕರಿಸಿದ್ದರೆ, ಈ ಶ್ಲೋಕ ಪ್ರಾಣ, ಸೂಕ್ಷ್ಮಶರೀರದ ಕೋಶಗಳು, ಮತ್ತು ಕರ್ಮೇಂದ್ರಿಯಗಳನ್ನು ನಿರಾಕರಿಸುತ್ತಾ ಆತ್ಮ ಈ ಎಲ್ಲಾ ಉಪಾಧಿಗಳಿಂದ ಭಿನ್ನವಾದ ಚಿದಾನಂದಸ್ವರೂಪ ಶಿವ ಎಂಬ ಘೋಷಣೆಗೆ ಬರುತ್ತದೆ.
(न च प्राणसंज्ञो न वै पञ्चवायुः
न वा सप्तधातुर्न वा पञ्चकोशः ।
न वाक्पाणिपादं न चोपस्थपायू
चिदानन्दरूपः शिवोऽहं शिवोऽहम् ॥)
na ca prāṇasaṃjño na vai pañcavāyuḥ
na vā saptadhāturna vā pañcakośaḥ |
na vākpāṇipādaṃ na copasthapāyū
cidānandarūpaḥ śivo'haṃ śivo'ham ||
Sloka 2 - Nirvāṇa Ṣaṭkam
न च प्राणसंज्ञो न वै पञ्चवायुः
न वा सप्तधातुर्न वा पञ्चकोशः ।
न वाक्पाणिपादं न चोपस्थपायू
चिदानन्दरूपः शिवोऽहं शिवोऽहम् ॥
na ca prāṇasaṃjño na vai pañcavāyuḥ
na vā saptadhāturna vā pañcakośaḥ |
na vākpāṇipādaṃ na copasthapāyū
cidānandarūpaḥ śivo'haṃ śivo'ham ||
Word Meanings (Word Level)
| Word | Meaning |
|---|---|
| na | not |
| ca | and |
| prāṇasaṃjñaḥ | the thing called prāṇa |
| vai | indeed |
| pañcavāyuḥ | the five vital airs |
| vā | or |
| saptadhātuḥ | the seven bodily constituents |
| pañcakośaḥ | the five sheaths |
| vākpāṇipādam | speech, hand, and foot |
| upasthapāyū | the organs of generation and excretion |
| cidānandarūpaḥ | of the nature of consciousness-bliss |
| śivaḥ | Śiva |
Anvaya (Phrase Level)
aham prāṇasaṃjñaḥ na (asmi), pañcavāyuḥ vai na, saptadhātuḥ vā na, pañcakośaḥ vā na, vākpāṇipādam na, upasthapāyū ca na (asmi); aham cidānandarūpaḥ śivaḥ asmi, śivaḥ asmi.
I am not the thing called prāṇa, nor indeed the five vital airs; not the seven bodily constituents, nor the five sheaths; not speech, hand, and foot, nor the organs of generation and excretion. I am Śiva, of the nature of consciousness and bliss — I am Śiva.
Translation (Sloka Level)
I am not that which is called prāṇa, nor the five vital airs; I am not the seven bodily constituents or the five sheaths; I am not speech, hands, and feet, nor the organs of generation and excretion. I am of the nature of consciousness and bliss — I am Śiva, I am Śiva.
Commentary
The second verse carries the negation into the subtle body. It first sets aside the prāṇamaya kośa — prāṇa itself and its five forms (prāṇa, apāna, vyāna, udāna, samāna) — then the constituents of the physical frame (the seven dhātus) and the sheaths (pañcakośa) taken together, and finally the organs of action: speech, hands, and feet, and the organs of generation and excretion. Where verse 1 negated the organs of perception and the gross elements, this verse negates prāṇa, the subtle sheaths, and the organs of action — arriving again at the same conclusion: the Self, free of all these coverings, is consciousness and bliss itself, Śiva.